„Kámen nalezený Obsidiem v Etiopii je barvy téměř černé, jindy je průzračný, ale tmavý a byv použit na nástěnná zrcadla, odrážel stín namísto obrazu.“ Tolik píše o kameni obsidiánu Plinius starší.Obsidián patří mezi přírodní skla, materiály vymrštěné z horkého nitra země tak rychle, že nestihly zkrystalizovat, ale prostě rychle zchladly. Stejně jako u skla umělého je jeho hlavní složkou tavený oxid křemičitý, dalšími materiály ve směsi jsou oxidy železa, magnetit či hematit. Obsidián je kámen tmavý, buď může být až průhledný, ale spíše tak matně, a nebo je černý, načervenalý či šedý, někdy je droboučkými bublinkami plynů probarven do stříbrna. Obsidián je kamenem vhodným pro štíry, váhy a kozorohy. Je to kámen napomáhající látkové výměně a regeneraci buněk, dodává sílu odolávat nepříznivám vlivům okolního světa. Jeho nejběžnější podobou je sněhová vločka, či také vločkovitý obsidián, kámen jež se sestává z černé plochy prorostlé šedými vločkovitými útvary. Čistě černý obsidián se podobá onyxu, avšak je mnohem lesklejší. Obsidiány se nalézají na lokálních nalezištích okolo sopek, kde vznikaly. Jelikož jde o kámen, avšak svými vlastnostmi velmi podobný sklu, včetně ostrých střepů, byly na mnohých místech (hlavně střední Ameriky) obsidiány využívány již od pravěku jako čepele zbraní a nástrojů. Známé jsou též překrásné ozdobné předměty ze stříbřitého obsidiánu zvaného Apačské slzy. Ve šperkařství je obsidián používán na mnoho účelů, ty nejsvětlejší průhledné jsou broušeny i klasickým briliantovým výbrusem. Obsidián k užití jako talisman či léčivý kámen není problém sehnat v podobě hlazeného kamene, a zajisté se dá po troše snahy pořídit i kámen zcela přírodní.